Technologie

Nanotechnologie je poměrně nový vědní obor

Intuitivně lidé nanotechnologii používali již odedávna (např. světoznámé české rudé sklo, které bylo barveno maličkými částečkami zlata), ale jako o vědním oboru se začalo o nanotechnologiích mluvit až v druhé polovině 20. století. Nanotechnologie je odvozena od předložky nano. Nanometr je miliardtina metru. Pro představu – tloušťka lidského vlasu je 42-95 mikrometrů, což je 42.000 – 95.000 nanometrů. Pokud tedy hovoříme o nanostrukturách, myslíme tím systémy, které jsou tisíckrát až stotisíckrát menší, než je tloušťka lidského vlasu.

V nano světě téměř nic nefunguje stejně jako v našem viditelném světě. Nanočástice vykazují neuvěřitelné vlastnosti např. indiferentní sloučeniny jsou v nano-světě reaktivní, z nevodičů se stávají supervodiče, často se hmota sama organizuje. To je způsobeno změnou vlnové délky elektronu v atomech nanostruktur a změnami tzv. band gap. Dnes je použití nanotechnologie poměrně široké. V biomedicíně, lékařské diagnostice a farmacii se používají některé postupy na komerční bázi, nanotechnologie pronikají do elektrotechniky a konstrukce obvodů a do chemické katalýzy.

Uhlíkové nanočástice v Petriho misce

 

Uhlíkové nanočástice pod elektronovým mikroskopem

 

Uhlíkové nanočástice

Speciálním oborem v nanosvětě jsou uhlíkové nanotrubice objevené v roce 1991 Sumio Iijimou. Bývají vědci často označovány za podivuhodné objekty a předpokládá se, že revolučně změní mnoho vědních a technických oborů. Dnes jsou již komerčně vyráběny jak pro vědecké, tak praktické použití.

Mezi uhlíkové nanočástice patří i graphene a jeho deriváty, stejně jako řada dalších struktur, které jsou minimálně stejně nadějné jako nanotrubice. Vyznačují se velikým povrchem nesrovnatelným s žádným jiným materiálem a jsou navíc chemicky inertní, tzn. že nereagují s kyselinami ani louhy.

Již po mnoho let, a i dnes se pro filtraci hojně využívá aktivní uhlí, postupně se technologie jeho výroby zlepšovala a získávalo se aktivní uhlí s čím dál větším povrchem. Dnes se pravděpodobně nejlepší aktivní uhlí získává ze skořápek kokosových ořechů. I toto aktivní uhlí má ale mnohem horší adsorpční vlastnosti než nanočástice.

Před lety se podařilo nanočástice uhlíku modifikovat tak, že bylo možné je zakotvit na nějaký substrát a tím zabránit např. jejich vyplavování. Zároveň se nesmírně zlepšila možnost s nimi manipulovat. Přesně takové produkty založené na postupu patentovaném naším partnerem, českou firmou ART CARBON s.r.o., používáme ve filtrech H2O nanotec.

Filtr odstraňuje z pitné vody organické znečištění

Filtr na sebe váže z pitné vody zbytky pesticidů i dalších chemických sloučenin používaných v zemědělství, průmyslové organické kontaminace z půdy (benzpyreny, polychlorované uhlovodíky), viry, zneškodňuje bakterie, metabolity hormonů a drog, které se běžně vyskytují v odpadních vodách a mohou prosakovat půdou.

Škodlivé látky vzniklé jako produkty chlorování vody i všechny další látky způsobující pachuť nebo nepříjemný zápach a tím ovlivňují senzorické vlastnosti vody.

Filtrová vložka je naplněna speciálním českým patentovaným substrátem, na kterém jsou pevně navázány uhlíkové nanočástice.

Ty mají extrémní adsorpční účinnost pro organické látky a zároveň jsou zakotveny na nosném materiálu a nemohou se tak vyplavovat do čištěné vody. Adsorpční účinnost nanočástic je násobně vyšší, než nejlepšího aktivního uhlí.

Součástí vložky je i textilní nanofiltr, který zachycuje všechny zbývající mikroskopické nečistoty.

Filtr neodstraňuje z vody žádné minerální (anorganické) látky, které jsou většinou cenné a přispívají k dobré chuti vody.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení